Subjektivní recenze hlavně metalových alb

Underoath - Define the great line

9. listopadu 2010 v 22:14 | Geniální vlk |  Hardcore, metalcore, screamo
Underoath jsem zaregistroval díky jejich poměrně velké známosti na metalcore/post-hardcore scéně a jako to dělávám často, nejprve jsem si stáhl jedinou písničku a později celé album.


In regards to myself začíná zvukem motoru, pokračuje riffem, který přestože jsem skvělý vokální kytarista, nedokážu pusou zahrát a brzy se připojujou bicí a screaming, který obsahuje hlubší i vyšší polohy, nikdy však nejde do nějakého extrému. V kontrastu například s deathcorem zní docela lidsky. Líbí se mi části, kdy nevím, jestli se jedná o zpěv, nebo řev. Těsně před koncem první minuty se oběvuje i čistý vokál, který je mimořádně povedený, emotivní, ale ne otravný.

V podobném duchu pokračují skladby A Moment Suspended in Time, There Could Be Nothing After This končící náhle klidnou dohrou a hlavně You're Ever So Inviting, která je kvůli své zapamatovatelnosti a hraním si s refrénem mou oblíbenou (ty ostatní jsou mimochodem také mimořádně chytlavé).

Salmarnir je zvláštní mezihra vyplněná jakýmisi zvuky pilování a klepání, do kterých někdo začíná rusky recitovat Bibli (ne že bych tu pasáž znal, ale někde jsem to četl) a nakonec se přidává ještě něco, co zní asi jako záznam z fotbalového stadionu.

Tvrdou Returning Empty Handed s mnoha hlubšími polohami se vše vrací do starých kolejí. Ve 2:36 přichází opravdu zvláštní, těžký vokál, na kterém lze dobře slyšet, co jsem myslel, když jsem říkal, že místy nevím, jestli se jedná o zpěv nebo scream.

Následující Casting Such a Thin Shadow začíná klavírem a zabírá více než šest minut desky, z čehož téměř čtyři jsou čistě instrumentální a hlavně ze začátku příjemně poklidné. Když konečně uslyšíme zpěv, zní screaming najednou s čistým vokálem, který je tentokrát nečekaně mocný a po chvíli přejde do už důvěrně známého řevu. Závěr posluchače zase trochu uklidňuje.

Moving for the Sake of Motion považuju za další pro toto album typickou píseň s chytlavým vokálním partem od 0:45, který se mohl opakovat vícekrát, protože je prostě skvělý.

Klipovou Writing on the Walls jsem z alba slyšel jako první. Předehru tvoří hezký čistý zpěv, který se brzy zvrhává do klasické underoatoviny. Ve 3:40 už to vypadá, že píseň klidným zpěvěm končí, ale ona ne...

K Everyone Looks So Good from Here bych řekl jen, že se tam zase oběvuje onen zvláštní těžký zpěvořev, jako v REH.

Závěrečná To Whom It May Concern trvá celých sedm minut. Teprve po více než minutě můžeme slyšet pomalý čistý zpěv, který se jako obvykle po nějaké době přelije do screamu, aby se pak vrátil a píseň nakonec znovu završil dlouhý intrumentální part. Je jedinou, kterou jsem si kvůli místu, které zabírá, smazal ze své paměťové karty.

Celé album bych doporučil jak metalcoreovým začátečníkům, tak zkušenějším posluchačům. Vokály jsou variabilní, čistý zpěv emotivní... Přes to všechno mám od Underoath raději předchozí album They're Only Chasing Safet, které je měkčí a čitelnější.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama