Subjektivní recenze hlavně metalových alb

Cocotte minute - Proti sobě

25. září 2010 v 10:59 | Geniální vlk |  Nu-metal a komerce
Tohle album mě ze začátku nebavilo. Čekal jsem další zábavné Czeko a ono takové nebylo. Pak jsem to s ním ještě ale zkusil a nějak mě chytlo.


Vše začíná rovnou, bez intra nebo postupné předehry v podobě Bratře nedovol. Text je motivující, hned bych šel bojovat, nebo alespoň třeba běhat.

Kopem! je chytlavý song s trochu komunistickým textem o zlopánech žijících z tvrdé práce svých poddaných.

Další ráno mě nudí a dokázalo se dostat mezi songy, které jsem z mobilu, na kterém poslouchám, smazal, abych měl místo na další.

Na pomalém Štěstí oceňuju, že zpěvák alespoň střídá výšky. V refrénu se smutně zpívá "Ze štěstí se stalo zboží, rychle kup ho, dyť je to tak boží", což ale nedává smysl. Kdyby se totiž štěstí dalo navíc koupit, bylo by to pro naši společnost mnohem lepší, než současný systém, kdy jsou lidé vychováváni k tomu, aby zbohatli, a když se to některým z nich povede, zjistí, že nejsou nijak šťastnější, i když si mysleli, že budou. Když se kvůli tomu v minulosti hodně dřeli... Čím více způsobů získání štěstí, tím lépe. Proto bych téhle smutné písničce přiřadil jiný text, než tenhle veselý. K tomu všemu zpěvák "Dyť" vyslovuje jako "Dyk".

Drž se mě je temný a psychopatický song, jeden z mých oblíbených.

Dlouho jsem přemýšlel, co znamená Fí_zlý dítě. Mám na to volné místo něco doplnit? Nebo to je "Fí! Zlý dítě!"? Nakonec jsem došel k názoru, že to má upozornit na slovo "Zlý" ve slově "Fízlý". Jinak nuda a další ze smazaných ve jménu volného místa na paměťové kartě.

Hlad na hvězdy prach patří mezi takové ty písničky, u kterých nevím, o čem jsou. Od 2:33 ji alespoň zpestřuje řev v pozadí podobný tomu z Král Discotheque na Czeku.

Poď se mnou je o dě-ce, která je v modrém světle hnusná a špinavá a Ty mi to dáš uklidněná, pomalá skladba se sebevědomě přesvědčeným vokálem.

Mělkej hrob zase pořádně baví svým pěkně šíleným refrénem. Ve slokách se mi líbí: "Místo psa mít doma činčilu..."

Generace polosmradů je další zábavná nu-metalovka s textem plným přesvědčením o vlastní alternativnosti a odtrhnutosti od systému.

Intro je šestivteřinová kytarová předehra k následující pomalejší a hitové skladbě Můj čas (nespojili ji v jednu asi kvůli touze po pořádném progresu), po které následuje ještě minutové Outro.

Celé album bych si dokázal představit i bez Dalšího rána a Fí_zlího dítěte, jakž ho vlastně mám ve svém mobilu. Jinak je to docela zábavná věc.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama