Subjektivní recenze hlavně metalových alb

System of a down - Toxicity 2

16. března 2010 v 15:28 | Geniální vlk |  Nu-metal a komerce
Když System of a down vydali průlomové Toxicity,zbylo jim ještě mnoho songů,které se na něj nevešly. Brzy na to bylo vydány jejich finální verze na desce Steal this album. Ještě před tím však stačily demo verze všech songů uniknout na internet pod názvem Toxicity 2.


Jelikož tato nahrávka nikdy nebyla oficiálně vydána,nikdo o ní také nic moc nepsal. A právě proto o ní píšu já a to zejména pro lidi,kteří mají naposlouchané původní STA a pro svůj undergroundový pocit. Abych zároveň mohl předvést,jak perfektní paměť na přesné znění jednotlivých songů mám,zaměřím se na vyhledávání konkrétních rozdílů obou verzí,takže spíš než o recenzi půjde o jakéhosi průvodce.

Everytime je vlastně budoucí Boom. S tou je téměř totožná,až na ne úplně ohromující kvalitu zvuku a Serjův zpěv v pozadí druhé sloky,který byl nakonec odstraněn.

Streamline je rovněž podobná své budoucí verzi až na to,že prvotní I wasn't there for you je podstatně agresivnější a v refrénu se ozývá jaksi z dálky.

Cherry na Steal this album nakonec nevyšla. Je krátká,veselá a nenáročná.

Census je pozdější Thetawaves s jiným (podle mě o trošku lepším) refrénem.

American dream (česky Mokrý sen) byl změněn na A.D.D. Je stejný,až na to,že se zde mění text druhé předrefrénové části (což mi připadá zábavnější,než když je třikrát stejná,jako je tomu v oficiální verzi) a Right now pasáž je jednou odšeptaná.

Side of the freeway nyní známe jako Mr. Jack. A rozdíl? Ve starší verzi vůbec nezpívá Malakian! Celé tenhle silný song zní zvláštně jinak,už zase bych řekl lépe.

On my mind je Steal this albumové Pictures bez mého oblíbeného apokalyptického screamování před závěrem.

Want me to try (Chce mě na zkoušku) je pozdější Highway song,kde refrén zpívá jen jeden hlas,takže zní o něco tvrději,bez závěrečného zpěvu a hlavně s podivnými zvuky,které doprovázejí/imitují basu.

KITT se později změnil v I-E-A-I-A-I-O. V refrénu tady zpívá zase jen jeden hlas,což zní zajímavě,čitelněji a do začáteční kytary Serj vydává legrační zvuky,což mu jde.

Chupa Cabra (u nás Bambuča) je Bubbles bez Malakiana v refrénu.

Chic 'N' Stu ochudili o Daronovy úvodní energické vokály a párkrát nechali hrát kytaru bez zpěvu.

Forever je další pro mě nový song,který STA neobsahovalo.

Výstižná 36 (česky 21) je stejná,jen nazpívaná ještě trošku řvavěji (což je plus).

Defy you se nakonec výrazně změnila Nuguns. Hudebně je podobná,vokálně ani trochu.

Census (rougher version) je zase Thetawaves,zase s jiným,hrubším refénem.

Innerversion je až na vynechání pár slov v měkké části před koncem stejná.

Z toho všeho je asi jasné,že Toxicity 2 není ničím příliš převratným a kromě lehce pozměněných verzí nám známých songů (obvykle s o něco menším množstvím vokálů) nabízí jen dvě nové skladby. Mnohem zajímavější byla v době,kdy nebylo STA. Často mi původní verze připadá lepší než ta oficiální. Znuděné fanatické fanoušky SOAD to může bavit,jinak doporučuju radši poslouchat něco plnohodnotného.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama